5 největších mýtů o AI ve vývoji softwaru na míru

Mýtus #1: Umělá inteligence nahradí vývojáře

AI agenti ze slovního zadání vytvoří obrazovku, databázový model nebo napojení na API. Z pohledu laika to vypadá, že vývojáři nejsou potřeba, protože si dneska cokoliv naprogramujete sami. Stačí k tomu jedno volné odpoledne.

Vytvoření kódu ale neznamená nasazení spolehlivého softwarového produktu. AI může nahradit některé činnosti ve vývoji, určitě ale ne celou profesi. Ubývá času stráveného rutinním psaním kódu, hledáním syntaxe a přípravou dokumentace. U jiných úkonů ale naopak roste jejich význam.

• Pochopení firemních procesů
• Návrh architektury
• Rozhodování mezi variantami
• Definice oprávnění a práce s daty
• Integrace s dalšími systémy
• Kontrola výstupů
• Odpovědnost za bezpečnost a provoz

S těmito úlohami si umělá inteligence neporadí (nebo jen velmi neobratně). AI tak vývojáře nenahrazuje, ale mění jejich roli ve vývoji. Ti pak tráví méně času psaním kódu, se kterým dnes pomůže například Claude Code. Některé vývojové procesy se bez nich ale pořád neobejdou.

Mýtus #2: Každý software je díky AI hotový desetkrát rychleji

Podíváte se na LinkedIn a vidíte spoustu nadšenců, kteří si za víkend naprogramovali vlastní aplikaci na tvorbu faktur nebo jinou vychytávku. Na sítích ale vidíme pouze první obrazovky a základní funkce. Nikdo neví, jak aplikace řeší oprávnění, bezpečnost, logování a edge-cases. 

Kvůli tomu ale snadno vzniká dojem, že stejně rychle vznikne i interní firemní systém. Jenže ten netvoří pár obrazovek. Jeho vývoj zahrnuje komplexní úlohy, které vyžadují pečlivou analýzu, lidskou kontrolu a testování. Svůj přínos ale AI ve vývoji má.

• 45 až 50 % úspora času při tvorbě dokumentace
• 35 až 45 % úspora času při psaní kódu
• 20 až 30 % úspora času při refaktoringu
• Ale méně než 10 % úspora času při komplexních úlohách

Mýtus #3: Vývoj softwaru bude skoro zadarmo

Když je vývoj rychlejší, tak proč není levnější? Cenu softwaru na míru netvoří jenom počet napsaných řádků kódu a vyšší rychlost programování patří jen k dílčím částem finální cenové nabídky.

Ušetřený čas vývojářská firma využívá k omezení dodatečných úprav, zvyšování kvality a vytvoření lepšího nástroje. Díky AI může vzniknout kvalitnější, nikoli nutně levnější software. 

Co zahrnuje cena softwaru na míru?

• Analýza potřeb
• Návrh procesů a uživatelského rozhraní
• Architektura
• Integrace
• Migrace dat
• Testování
• Kybernetická bezpečnost
• Řízení projektu
• Nasazení
• Dokumentace
• Podpora a další rozvoj

Přesto má ale AI vliv na cenu. Například díky ní rychleji vznikají prototypy, které jsou v MEMOS Software součástí nabídky. S její pomocí rychleji ověříme prvotní nápady a usnadníme si testování a tvorbu dokumentace. .

Mýtus #4: Díky AI není potřeba analýza a testování

AI reaguje okamžitě – napíšete požadavek a během chvíle máte funkční výsledek. Vytváří se tím dojem, že zadání, návrh architektury a testování pak jenom oddalují vznik finálního nástroje. Tak proč se tím vývojářské firmy pořád zabývají?

Umělá inteligence pouze urychluje převod zadání do výstupu. Pokud nemáte dobré zadání podpořené analýzou, vznikne další AI balast. Bez architektury možná získáte lokálně funkční řešení, to ale nemusí zapadnout do firemní struktury. A bez testů nepoznáte, jestli aplikace funguje mimo ideální scénář.

Mýtus #5: AI generuje pouze nekvalitní a nebezpečný kód

Ne tak docela. Umělá inteligence automaticky nemusí generovat nekvalitní kód. Záleží na tom, jak firma AI ve vývoji používá. Kvalita výstupu závisí na několika faktorech:

• Použitý model
• Kvalita zadání
• Dostupný kontext
• Typ úlohy
• Zkušenosti vývojáře
• Testování a code review

Vždy je ale třeba kontrola výstupu. Nezáleží na tom, jestli umělou inteligenci při programování využíváte nebo ne. Pokud vývojář kódu nerozumí, sám o sobě je nekvalitní a může být nebezpečný. Jenom to nikdo nepozná.

Umělá inteligence má svoje přínosy i limity. Pokud je vývojářská firma pochopí, urychlí jí některé procesy jako tvorba dokumentace nebo rutinní programování. Nenahradí ale analýzu, architekturu ani odpovědnost za výsledek. Budoucnost proto nepatří AI místo vývojářů, ale vývojářům, kteří jí umějí rozumně využít.

Co znamená nejlepší vývojářská firma?

Při vývoji interního softwaru nehledáte vývojáře, ale technologického partnera. Potřebujete agenturu s prokazatelnými znalostmi, která se specializuje na vaši platformu, zajistí dlouhodobou podporu a nabídne transparentní způsob komunikace.

Dobrý technologický partner převede váš byznys plán do funkčního, bezpečného a dlouhodobě udržitelného řešení. Vývojářská firma analyzuje potřeby klienta a navrhne dostatečně silnou architekturu, která funguje i po několika letech provozu.

Co umí nejlepší vývojářská firma?

Nejde o programovací jazyky. Kód už dneska napíše kdejaká umělá inteligence. Nejlepší vývojářská firma pochopí váš byznys, firemní procesy a ptá se na cíle projektu. Pokud si dodavatel softwaru poslechne zadání a začne s cenovou nabídkou, je to varovný signál.

Spolehlivý technologický partner nejprve klade otázky, které nemusí být nutně příjemné. Nepočítejte s pochlebováním. Dobrá vývojářská firma zpochybní vaše nápady, škrtá funkce a navrhne řešení, které odpovídá vašim potřebám a rozpočtu.

Architektura, která vydrží

Spolehlivá softwarová firma neřeší jen první verzi systému, ale postaví software, který lze škálovat a dál rozvíjet. Zvolí technologie podle potřeb projektu, myslí na výkon a umožní napojení na další systémy. Zároveň také sníží riziko vendor lock-inu, abyste nebyli závislí na jedné konkrétní službě.

Tvorba analýzy a prototypu

Dodavatel softwaru nezačíná vývojem softwaru, ale nejprve ověří, jestli zadání dává smysl. Při rozsáhlejší projektech přímo vstoupí do firemních procesů a provádí technickou i procesní analýzu. Na jejích základech navrhne uživatelské role a představí funkční prototyp s nejdůležitějšími funkcemi.

Transparentní řízení projektu

Nejlepší softwarová firma má jasně nastavené procesy a každý člověk v týmu ví, co dělá. O klienta se stará projektový manažer a dodavatel softwaru se zajímá také o to, jak se na straně klienta schvalují změny a rozpočet. Každou změnu transparentně komunikuje a postupně sbírá zpětnou vazbu na vznikající software na míru, podle které provádí úpravy.

Práce s rozpočtem a prioritami

Dobrá technologická firma neutratí váš rozpočet za měsíc. Naopak s ním dlouhodobě pracuje a podle toho navrhne řešení, které odpovídá budgetu. Důležité jsou vhodně zvolené priority, tvorba MVP a snížení rizika tzv. scope creepu, tedy postupného nabalování požadavků, na kterých se zbytečně pálí rozpočet.

U referencí se ptejte na detaily

Recenze a reference klientů patří k důležitým ukazatelům, podle kterého poznáte vhodného technologického partnera. Pokud hledáte vývoj firemního softwaru, nezajímá vás, že firma před měsícem dokončila malou aplikaci pro lokální kavárnu.

U velkých projektů vás zajímají dlouhodobé reference. Firemní nástroje vyžadují dlouhodobou podporu a správu. Pokud vám firma dodá software a tím spolupráce končí, nástroj postupně přestává stačit a vzniká zbytečný technologický dluh.

Při zkoumání referencí se zajímejte o výsledek projektu. Nejde o to, že softwarová firma vytvořila moderní aplikaci. Důležitý je její přínos. Zrychlil nástroj zpracování objednávek, usnadnil propojení skladu s účetnictvím a ušetřil čas při hledání dat v Excelu? To je to, co vám jde.

Vyplatí se vývoj s umělou inteligencí?

Vibe coding je rychlejší a levnější. Nikdo ale nepřebírá odpovědnost za výsledek. Nejlepší vývojářská firma se zaručí za dodání, chyby, kvalita a komunikaci s klientem. Tohle umělá inteligence (zatím) neumí.

Pokud potřebujete samotný kód, vystačíte si s umělou inteligencí. V MEMOS Software vám toho ale nabídneme mnohem víc. Dostanete tým, který řídí projekt, testuje, dokumentuje a hlavně nese odpovědnost za výsledek.

Samotné programování nestačí

Startupy se často zaměřují na vyšperkované technologické řešení a investují velké peníze do vývoje softwaru na míru. Zapomínají ale na to, že produkt musí obstát na trhu a najít si svoje zákazníky.

U běžných zakázek na custom software obvykle stačí zadání, podle kterého se postaví produkt. Startupy ale nemají pevné zadání, protože se často hledají a nedokážou si odpovědět na základní otázky:

• Komu produkt slouží?
• Za co nám lidi zaplatí?
• Které funkce jsou klíčové?
• Kdy vstoupíme na trh?
• Jak budeme produkt rozšiřovat?

Vývoj startupu vyžaduje širší přístup než „nakódujeme a máme hotovo.“ V MEMOS Software jsme se například setkali s aplikací Moje srdce, která ukazuje, že startup nemusí být jen další digitální nástroj. Jde o produkt s přesahem do zdraví, prevence a pracuje s citlivými daty. Samotný vývoj byl jednoduchý, ale vyžadoval přesné vedení a pečlivou analýzu.

Co rozhoduje o úspěchu startupu?

Startupy potřebují produktové myšlení. Proč produkt vzniká a kdo ho bude používat? Pouhý nápad a do detailu vyladěný nástroj nestačí. Vývoj bez produktového myšlení sice splní zadání, ale až technologický partner dodá potřebný vhled, zkušenosti a vyhodnotí jeho smysl.

O úspěchu startupu často rozhodne MVP. Nepleťme si ho ale s osekanou aplikací za pár korun. Jde o nejmenší smysluplnou verzi produktu, která ověří hlavní hypotézu a ukáže, zda navržený nástroj uspěje v ostrém provozu.

Klíčový je také vstup startupu na trh. Včera bylo možná pozdě, ale úspěšný softwarový nástroj potřebuje fungující architekturu s možností budoucího rozšiřování funkcí, napojením na externí systémy, monitoringem a dostatkem prostoru pro růst.

Proč startupy selhávají?

Mezi nejčastější příčiny krachu startupů nepatří nefungující software. Často jde o sérii špatných rozhodnutí, které způsobí jejich zánik. CB Insights v březnu 2026 analyzovala 491 VC-backed startupů, které od roku 2023 ukončily svoji činnost a objevila několik nejčastějších příčin.

• Došly peníze: nedostatek kapitálu uvedlo jako příčinu zániku 70 % startupů patří. Často se ale jednalo o finální příčinu než skutečný původ problémů.
• Slabý product-market fit: startup neřešil dostatečně zásadní problém pro dostatečně velký trh a neměl na čem růst.
• Špatné načasování: makroekonomické podmínky nebyly vhodné. Např. sektory jako klima a energie, jídlo a blockchain přitáhly v letech 2023–2024 kapitál, ale tržní trendy se nenaplnily v plném rozsahu.
• Neudržitelná ekonomika: získání nových zákazníků bylo příliš drahé, provoz produktu se prodražil, nízké marže, rychlý odchod zákazníků.

Nebojte se zpochybnění vašeho nápadu

O tom, že něco nebude fungovat, slyší zakladatelé a inovátoři jen neradi. Jenže právě tato diskuze často rozhoduje, zda půjde o úspěšnou investici, nebo jestli majitelé vyhodí peníze oknem. Koho se ale zeptat na to, jestli se startup vyplatí?

Nezávislý objektivní vhled poskytne softwarová firma, která funguje jako technologický partner. Ta zpracuje vstupní analýzu a zhodnotí nápad v kontextu podobných nástrojů. Zároveň odhadne složitost spuštění a identifikuje možná rizika.

Vývojářská firma zároveň navrhne priority a převede byznysový model do vývojového zadání. Doporučí vám také měřitelné metriky a definuje funkce, které budou mít největší dopad na první uživatele.

Když vývoj rozhoduje o ekonomice startupu

Zakladatelé startupů řeší cenu vývoje softwaru, ale méně cenu následného provozu. Jenže přijatá technologická opatření ovlivňují budoucí škálování aplikace. Vývoj softwaru ovlivňuje náročnost údržby, náklady na zákaznickou podporu nebo možnosti automatizace.

Pokud pro startup každý nový zákazník přináší větší náklady než zisk, problém nespočívá v chybách obchodního oddělení. Často se schovává přímo v architektuře produktu. Právě proto se nově vznikajícím firmám vyplatí investice do stabilního partnera, který mu pomůže při jeho startu.

Nejistota na pracovním trhu

Zaměstnanost lidí v produktivním věku dosáhla 82,3 %. Evropský průměr přitom představuje 75,8 %. Co si z toho vzít? Nejsou lidi. Na pracovním trhu přetrvává nedostatek dovedností a stále častěji se setkáváme s nesouladem kvalifikací a poptávaných profesí.

EIB v prosinci 2025 uvedl, že 88 % českých firem považuje za největší investiční překážku nedostatek zaměstnanců. 84 % z nich pak navíc cítí nejistotu ohledně vlastní budoucnosti. Právě investice do nového nástroje ale firmám ušetří náklady a zbaví je problémů s nedostatkem lidí.

Proč investovat do softwaru v době ekonomické krize?

Období pomalejší růstu s sebou nese tlak na export. Práce je dražší a lidi v některých oborech zásadně chybí. V jakém případech dávají investice do vývoje firemních aplikací smysl?

• Firma potřebuje zkrácení procesů.
• Vedení firmy vyžaduje snížení chybovosti v důsledku lidské chyby.
• Firma se potýká se závislostí na těžko sehnatelných lidech.

Nahradí umělá inteligence lidi? Pokud to firma nedopustí, tak velké propouštění nehrozí. Umělá inteligence ale dokáže suplovat lidské zdroje. Studie navíc jasně dokazují, že firmy, které dlouhodobě investují do IT a ICT mají nižší propady v době krize.

Prostor pro digitalizaci tady pořád je. V EU využívá velké firemní ERP jen 46,45 % podniků. Pokud se bavíme o CRM, bavíme se o přibližně 28 % podniků. A v případě využití klíčové BI je saturace využití tohoto klíčového nástroje pouze 16 %.

Kde pomůže vývoj softwaru na míru?

V době ekonomické krize pomáhá software na míru tam, kde krize zasáhla nejvíc. V recesí postižených oborech totiž panuje tlak na vytvoření klíčových výhod nejvíce. Právě zde se totiž i drobná optimalizace firemních procesů projeví nejvíce.

Výroba, automotive, exportní obor

Jeden z největších oborů, který ale velmi citlivě reaguje na změny na trhu. Funguje zde efekt motýlích křídel, kdy jedna změna mimo obor výrazně ovlivní výrobní firmy na druhé straně světa. Například v rámci energetické optimalizace patří Česká republika k energeticky nejnáročnějším. To ale není jediný prostor pro investice do softwaru na míru.

• Řízení zakázek a dodavatelského řetězce
• Sledování spotřeby energií
• Prediktivní údržba
• Traceabilita
• Kontrola kvality

Tam kde roste tlak na marži, vyhrává firma, která vyrábí věci stabilněji, rychleji a s menším plýtváním. S tím ji přitom pomůže custom firemní aplikace, se kterou optimalizuje interní procesy a dosáhne většího šetření ve výrobě.

Doprava, logistika a skladování

Těžko najdeme obor, ve kterém panuje větší neochota digitalizovat. Logistika, spedice a shipping přitom dlouhodobě strádá. Jenom v Q4 2025 bankroty v dopravě vzrostly o 5,6 %. Spousta firem padla, protože neoptimalizovaly. V době narůstajících cen PHM dává smysl především optimalizace.

• Plánování tras
• Efektivnější vytěžování vozidel
• ETA a zákaznické notifikace
• Skladové workflow
• Digitalizace dokladů a reklamací

Stavebnictví, developeři a správa budov

Ve stavebnictví se potkává tlak na produktivitu, drahá práce a výrazná potřeba digitalizace. AI ve stavebnictví prakticky neexistuje a využívá ji méně než 10 % firem. To s sebou ale nese největší příležitost ke změně a možností snížení nákladů u některých procesů.

• BIM a digitální koordinace projektů
• Rozpočty a kontrola víceprací
• Reporting ze stavby
• Digitalizace předání dokumentace
• Facility management a energetický monitoring budov

Vývoj softwaru na míru se vyplatí. Stačí jedna investice a firma si vytvoří náskok před konkurencí a sníží dopady relativně stagnujícího trhu. Hledáte nástroj pro vaši firmu? Napište nám a společně probereme vaše možnosti optimalizace procesů.