„Kód už dneska dodá AI.“ Rozhovor s Ondřejem Synkem o tom, jak se mění vývoj softwaru na míru

Ondro, jak dnes vypadá klasická vývojářská firma?

Otázka je, co je to vlastně klasická vývojářská firma? Každá společnost totiž pracuje trochu jinak. Pravda je ale taková, že pozice vývojářských firem na trhu se dnes mění.

Nejvíc to vidíme na umělé inteligenci. Používají ji nejen vývojáři, ale také analytici nebo projekťáci. Prakticky v každé fázi projektu dokáže něco urychlit nebo zjednodušit.

Celý vývoj je díky AI rychlejší. U softwaru na míru to je možná nejpatrnější. A když něco místo půl roku zvládnete výrazně rychleji, zákazník logicky očekává, že se to projeví také v ceně. Což je další velká změna, která se vývojářských firem týká.

Přináší levnější a rychlejší vývoj také nějaká rizika?

Určitě. Na trhu vznikla spousta firem, které staví aplikace hlavně pomocí vibe codingu. Na první pohled mohou fungovat dobře, problémy se totiž často ukážou až při škálování, zabezpečení nebo dalším rozvoji.

Riziko nastává i ve chvíli, kdy vývojář dokáže něco vytvořit pomocí AI, ale sám tomu dostatečně nerozumí. Zákazník si proto musí ujasnit, jestli hledá hlavně nízkou cenu a rychlost, nebo dlouhodobě kvalitní řešení.

Je schopnost napsat kvalitní kód pořád konkurenční výhodou? 

Samotný kód už podle mě nestačí. AI ho dokáže napsat velmi rychle. Důležitější je, jak celý systém navrhnete, jak pracujete s architekturou a jestli výsledný software skutečně řeší potřeby zákazníka.

Pro klienty mají stále větší váhu reference a zkušenosti. Firma může říct: fungujeme tolik let, vytvořili jsme tyhle projekty a pořád máme tým lidí, kteří znají vývoj od základů a nové technologie umějí správně využít. 

Jak AI změnila hodnotu samotného vývojáře?

Vývojář dnes musí mnohem víc chápat byznysovou logiku projektu. Nestačí dostat úkol a napsat kód. Potřebuje vědět, proč funkce vzniká, kdo ji používá a co všechno může její změna ovlivnit.

Díky umělé inteligenci ale vývojář zvládne práci na větších částech systému. Může převzít třeba celý modul, ale musí umět AI správně instruovat a kontrolovat. Klasický vývojář proto nemizí. Jen se posouvá jeho role.

Mohou díky tomu menší firmy lépe konkurovat těm velkým?

Myslím, že ano. Malý tým dnes díky AI zvládne věci, na které dříve potřeboval výrazně větší kapacitu. Tím ale zároveň přibylo hráčů na trhu a všichni cítíme větší tlak na cenu.

Pořád záleží na tom, co zákazník hledá. Jednodušší aplikaci na míru může menší tým dodat skvěle. U komplexního systému už ale řešíte architekturu, bezpečnost, podporu a dlouhodobý rozvoj. A tam se ukážou největší rozdíly mezi dodavateli softwaru.

Mění se tedy vývojář spíš v architekta nebo člověka, který řídí AI?

Částečně ano. Vývojář dnes skládá větší části systému, pracuje s výstupy AI a více přemýšlí nad celým řešením. Po klasických vývojářích je ale pořád poptávka.

Jak bude ale jejich práce vypadat za pět let, nebo možná už za dva nebo tři roky, si ale netroufám odhadnout. Už teď je ale jasné, že člověk, který dostane zadání a pouze ho přepíše do kódu, bude mít složitější pozici než dřív.

Má v novém světě pořád místo vývojář junior?

Klasický junior, kterému firma dávala jednoduché úkoly a několik let ho učila, je dnes v horší pozici. Jeho práci totiž zvládá umělá inteligence rychleji a levněji.

Junioři nezmizí. Musí se ale změnit naše představa o tom, co mají umět. Claude nebo jiné modely mu hodně pomůžou, ale pořád potřebuje znát základy, chápat strukturu kódu a hlavně kriticky přemýšlet nad tím, co mu model navrhuje.

Jak všechny tyhle změny zasáhly MEMOS Software?

Nejvíc cítíme tlak na rychlost. Zároveň nám nové nástroje umožnily víc modernizovat vlastní infrastrukturu. Stavíme nový interní core systém, ve kterém budou pracovat vývojáři, projekťáci, analytici, HR i další části firmy.

V přístupu ke klientům se toho ale tolik nezměnilo. Třeba support pořád řeší lidé. Netlačíme umělou inteligenci jenom proto, že můžeme. Klient, který řeší problém, chce pořád mluvit s živým člověkem. Ať už po telefonu nebo v live chatu.

Velký posun nastal u prototypů softwaru. Dřív byly hlavně součástí analýzy, dnes je dokážeme připravit mnohem rychleji. Klient tak už při nabídce vidí, jak by jeho budoucí software mohl fungovat.

Vývoj softwaru se mění rychleji než kdy dřív. AI zrychluje práci, snižuje náklady a posouvá roli vývojářů. Jedna věc ale zůstává stejná: kvalitní software nevzniká jen napsáním kódu. Pořád je potřeba rozumět byznysu, navrhnout správné řešení a převzít za něj odpovědnost.

Děkujeme Ondrovi za jeho pohled na to, kam se vývoj softwaru na míru posouvá. Pokud vás zajímá, jak nové technologie mění vývoj v praxi, sledujte MEMOS Software a Ondřeje Synka na LinkedIn.