EN
ZPĚTAplikace jako core byznys
Spousta start-upů i etablovaných firem staví byznys na jediné aplikaci. Typickým příkladem jsou například rozvozové služby. Samotná myšlenka rozvozu jídla není nějak převratná – podobné služby fungují desítky let. Až firma Dáme jídlo z ní ale udělala etablovanou službu.
Co musí mobilní aplikace splňovat, aby byla ekonomicky soběstačná?
- Řeší konkrétní problém pro jasně definovanou cílovou skupinu uživatelů.
- Obsahuje promyšlený monetizační model.
- Umí škálovat (technologicky i byznysově).
- Přitahuje zájem investorů.
Některé firmy tohoto dosáhnou už ve fázi MVP (minimum viable product) aplikace. Čím dříve ji vypustí na trh, tím rychleji vydělává peníze. Takovou aplikaci si ale nepředstavujme jako osekanou verzi finálního produktu. Se službou ve stádiu alfy žádná firma neuspěje.
Cenu aplikace navíc zvedají klienti. Stačí nejasné zadání a vývoj se prodraží. V MEMOS Software proto nápad konzultujeme s klientem a poskytujeme analýzu zdarma. Díky metodě agilního vývoje má navíc klient projekt pod kontrolou a poskytuje nám pravidelnou zpětnou vazbu.
Monetizace je základ
Revoluční nápad je fajn – jestliže ho ale neprodáte, nic vám nepřinese. Mobilní aplikace musí mít jasně stanovený byznysový model – především v oblasti zpeněžení. Ani ta nejoriginálnější myšlenka není investorsky zajímavá, pokud jejím mecenášům nepřinese zisky.
Řada aplikací v historii selhala právě kvůli absenci monetizačního modelu. Finančně náročný vývoj se nezaplatil a aplikace se nepřeklopily do ekonomicky soběstačného modelu. Možné investory často zajímají tyto otázky:
- Kdo bude za aplikaci platit a proč?
- Je cena odpovídající hodnotě, kterou aplikace přináší?
- Je monetizační model jednorázový, předplatný nebo transakční?
- Proč by měli uživatelé zůstat i při prvním vyzkoušení?
Způsoby monetizace mobilní aplikace
Stejné otázky, jaké vám klade investor, si položte sami. Díky tomu zvolíte optimální způsob monetizace. Těch existuje celá řada – nejčastěji se setkáváme s těmito byznysovými modely.
- Freemium – základní funkce zpřístupníte uživatelům zdarma, za ty pokročilé si zaplatí. Důležité je ale vědět, za jaké funkce bude uživatel ochotný si zaplatit. Některé aplikace selhávají v tom, že klienti zůstávají u verze zdarma.
- Předplatné – subscription model představuje stabilní a předvídatelný příjem. Funguje pro média i nástroje pro týmy (např. Canva nebo Notion). Je dlouhodobě udržitelný a funkční, předplatné ale musí uživateli přinášet konstantní přidanou hodnotu.
- In-app nákupy – uživatel si platí přímo za obsah v aplikaci. Tento model často využívají mobilní hry (např. nákup herní měny ve formě mikrotransakcí) a vzdělávací kurzy. Tento způsob monetizace vyžaduje kvalitní UX a prodejní argumenty.
- Ad-based aplikace – klient má aplikaci zdarma, zobrazuje se mu ale reklama, která přináší zisk ze zobrazení a prokliků. Reklamy se vyplatí aplikacím s masovým záběrem (např. média), navíc přinášejí horší uživatelský zážitek.
- Transakční provize – vývojáři aplikaci si berou část z obchodu, který v ní proběhne. Obvykle se jedná o tržiště, rezervační systémy. Stejný model využívá např. Uber a AirBnb. Aplikace navíc roste společně s klientem, který se přímo podílí na jejím růstu.
Existuje ideální způsob monetizace? V praxi se setkáváme také s různými kombinacemi (např. ad-based ve verzi zdarma a placené freemium). Klíčová je v tomto případě znalost trhu a cílové skupiny. Jedině tak se aplikace stane dlouhodobě rentabilní a investičně zajímavá.
