EN
ZPĚTPokud se pohybujete v IT a slova jako kvalita, automatizace nebo spolupráce pro Vás nejsou sprostá, bude Vás zajímat, do jaké míry se principy DevOps opravdu dají využít v praxi.
DevOps spočívá v propojení vývoje software s jeho provozem. Snaha o to, aby spolu tyto tradičně oddělené komunity spolupracovaly efektivněji, existovala už dříve – prvně ji uchopil a pojmenoval Patrick Dubois, frustrovaný belgický konzultant, který měl mezi lety 2007-2008 na starost datovou migraci pro belgickou vládu. Přimět vývojáře a IT administrátory k lepší spolupráci bylo takřka nemožné a procesy byly nastavené tak, že propast spíše vytvářely. „Nemůže za to můj kód, ale tvůj stroj,“ zaznělo v jedné legendární prezentací. Proto vykrystalizovaly metody DevOps, aby tuto propast odstranily a pomohly zrychlit dodávky software a zlepšit jeho kvalitu.
Definice a přístupy se různí. DevOps ale vždy ctí tyto principy:
Automatizace. Co může udělat stroj lépe a rychleji, neměl by dělat člověk. Často se jedná o rutinní a opakující se práci, jakou je například vydávání nové verze (kompilace zdrojových souborů, jejich integrace, nasazení do produkčního prostředí a testování). Výhodou je, že automatizace celý proces usnadní a zrychlí, takže se vývojář může věnovat té práci, kde jsou jeho znalosti a kreativita opravdu potřeba.
Průběžnost. Průběžná integrace znamená, že vývojáři, kteří pracují zároveň na různých částech kódu, propojují své větve co nejčastěji tak, aby bylo možné hned ověřit, že vše dohromady funguje, jak má. I v dalších fázích vývojového cyklu se vyplácí průběžně testovat, průběžně nasazovat a průběžně monitorovat jak provoz aplikace na serveru, tak třeba i zpětnou vazbu uživatelů. Díky tomu zajistíte podstatně vyšší kvalitu služeb i spokojenost zákazníka.
Spolupráce. Můžete mít geniální specialisty, přesně definované procesy i nejnovější nástroje, a přece se nikam nedostanete, pokud nevytvoříte prostředí, ve kterém se všichni cítí na jedné lodi a mají prostředky i chuť efektivně komunikovat. Nejde o to, vytvořit ve firmě ezoterickou kulturu plnou buzzwords, která rezonují jen na těch nejodvážnějších HR dýcháncích. Chce to jen naučit se vidět svou práci jako celek, najít vhodné komunikační nástroje a kolegům smysl procesů dobře vysvětlit. Ne, že bychom nedokázali někomu tu a tam vtrhnout do kanceláře, ale osvědčil se nám Slack – cloudový hub pro komunikaci a spolupráci v týmu.
DevOps tedy představuje celistvý přístup k vývoji; zároveň se tak ale jmenuje i cloudový nástroj od Microsoftu, který využíváme k tomu, aby se tyto principy snáze uplatňovaly v praxi. Spíše, než o nástroji bychom měli mluvit o nástrojovém řetězci (toolchain), protože ve skutečnosti se jedná o plynule navazující skupinu nástrojů, která pokrývá celý vývojový cyklus. Ten pak můžete řídit, efektivněji spolupracovat a máte mnohem lepší přehled.
Celé je to ještě mnohem snazší u projektů, které vyvíjíte v cloudu, kde máte vše na jednom místě a dostupné odkudkoliv. Mezi první velké projekty, kde jsme opravdu docenili Azure DevOps, patřil například Invenias (nástroj pro recruitery) a od té doby ho rádi využíváme u řady dalších.
Co přesně DevOps přináší
- Lepší kontrolu a dohledatelnost změn, takže se nic neztratí a vy se lépe orientujete
- Vyšší efektivitu práce, protože neztrácíte čas rutinou a můžete pracovat všichni zároveň
- Mnohem méně chyb, které podchytíte dříve, než stihnou způsobit škodu
- Pohotovější reakce na změny, například když si uživatel uvědomí, že to chce jinak
Ve výsledku je spokojený hlavně zákazník, protože mu jsme schopni dodat kvalitnější software rychleji a poskytnout vyšší přidanou hodnotu.
Příště se podíváme na jednotlivé nástroje a prvky DevOps podrobněji. Mezitím si o nich můžete přečíst více třeba na Wikipedii, kde o tom náš šéf psal už v roce 2008 (ano, ještě předtím, než to bylo cool). Nebo mrkněte rovnou na rozhovor o tom, co ho k tomu přivedlo a jak to u nás chodí.
