Hranice vibe codingu při tvorbě firemního softwaru

AI vygeneruje kód, ale ne systém

Při individuální aktivitě se vibe coding vyplatí. Ve velmi krátkém čase vygenerujete kód a za dvě odpoledne naprogramujete i středně pokročilou aplikaci. O jejích kvalitách si můžeme myslet cokoliv, ale pokud potřebujete jednoduchý nástroj, vývojářská firma se vám prostě nevyplatí.

Umělá inteligence ve vývoji ale nepříznivě ovlivňuje stabilitu softwaru. Nereaguje na změny a jen těžko lze predikovat, jak například vibe codingem vyvinutý fakturační nástroj obstojí v dynamickém prostředí českého účetnictví.

Firemní software potřebuje víc

AI zrychlila proces vývoje, nepostavíte s ní ale funkční architekturu. Vývoj firemního softwaru začíná komplexní analýzou, během které se definují konkrétní potřeby, cíle a popíšou procesy v organizaci. Analýza projektu typicky odpovídá na tyto otázky:

• Jak firma pracuje?
• Kdo bude systém používat?
• Jaké role mají uživatelé?
• Jaká data systém zpracovává?
• Na jaké nástroje se firemní software napojuje?
• Kde nejčastěji vznikají chyby?
• Co je kritického pro provoz?
• Co se stane, když systém vypadne?

AI vygeneruje kód, kterému chybí kontext. Chybí mu vrstvy aplikace, databázový návrh, možnost integrací nebo API. Špatná architektura se neprojeví hned. Na její limity narazíte při napojení externích nástrojů, při reportingu nebo když systém začne využívat více uživatelů.

Nulová odpovědnost za výsledek

Vývoj softwaru na míru stojí na odpovědnosti. Softwarová firma garantuje bezpečnost systému, zatímco AI a vibe coding vám nezaručí vůbec nic. Odpovědný vývoj softwaru na míru znamená jasné odpovědi na tyto otázky:

• Kdo systém navrhl?
• Kdo ho testoval?
• Kdo ručí za jeho funkčnost?
• Kdo ho bude dál rozvíjet?
• Kdo opraví chyby?

AI asistenti prokazatelně generují software s chybami. Kód obsahuje duplicity a bezpečnostní díry, na které uživatele ale nikdo neupozorní. Při vývoji formou vibe codingu se také objevuje nebezpečně velká důvěra v bezpečnost vlastního řešení.

Proč je vibe coding tak silný trend?

Vibe coding radikálně mění přístup k vývoji. Odstraňuje technické bariéry a umožňuje tvorbu aplikací pomocí přirozeného jazyka a umělé inteligence. Odpovídají tomu i čísla – 51 % profesionálních vývojářů přiznává, že umělou inteligenci při vývoji používají na denní bázi.

Ve prospěch vibe codingu hraje několik důvodů:

• Extrémní rychlost a přístupnost: vibe coding umožňuje začátečníkům i pokročilým vývojářům rychlou tvorbu aplikace bez pokročilé znalosti programovacího jazyka.
• Demokratizace tvorbu softwaru: rozvoj AI způsobil „deflaci“ psaní kódu a vývoj webů a aplikací se zpřístupnil širokým masám, nejen programátorům.
• Změna role z tvůrce na kontrolora: vývojáři se posunuli od rutinního psaní řádků kódu ke kontrole, revizi a řízení vývoje pomocí AI, což zvyšuje jejich efektivitu.

Kde začínají limity vibe codingu?

Vibe coding řeší hlavně viditelný výsledek. Uživatel vidí obrazovku, tlačítka, formuláře, funkce a to, že software nějak běží. Jenže vývoj softwaru na míru stojí na věcech, které vidět nejsou, ať už jde o datový model, oprávnění, bezpečnost, logování, integrace nebo zálohování.

AI navíc nezná skutečný kontext firmy. V teoretické rovině můžeme uvažovat o promptu, který detailně popíše fungování firmy. Umělá inteligence si ale neporadí s výjimkami, které zaměstnanci řeší každý den, nerozpozná důležitost jednotlivých procesů a nevyhodnotí, co způsobí malá chyba.

Vibe coding má svoje místo ve vývoji. Dobře funguje při vývoji prototypů, menších nástrojů nebo ověřování nápadů. Vývoj softwaru na míru ale vyžaduje víc. Úspěšnost firemního softwaru stojí na analýze, architektuře a bezpečnostních standardech. A s nimi si AI zatím neporadí.