Člověk vs. umělá inteligence. Máme důvod soupeřit?

Člověk je od nepaměti tvor soutěživý. Poměřovat se bude s kýmkoliv, klidně i se strojem. Ale má smysl soupeřit s umělou inteligencí? Není přece jen výhodnější vzájemně spolupracovat?

K otázce srovnání umělé inteligence se starým dobrým lidským mozkem nás přivedly některé reakce na nedávný článek Navštivte pět nečekaných míst, kde pracuje umělá inteligence. Přestože uvedené příklady využití umělé inteligence byly spíše úsměvné než alarmující, srovnání umělé inteligence s tou lidskou bude zřejmě předmětem diskusí stále častěji. Aby ne, když odpůrci nových technologií argumentují často tím, že stroje berou lidem práci.

Je tedy na čase začít ničit všechny stroje jako za průmyslové revoluce, nebo se dokážeme naučit spolupracovat? A v čem vynikají lidé ve srovnání s umělou inteligencí? Otázek je opravdu hodně. Pojďme tedy lidské myšlení s tím strojovým porovnat.

Roboti dřou

Roboti jsou často vnímáni jako symbol umělé inteligence. Čechům je dobře známý původ slova robot z divadelní hry R.U.R. Karla Čapka, ale zde podobenství s vědeckofantastickým drama končí. Žádná vzpoura strojů a umělé inteligence se zatím nekoná.

Naopak nám automatizace a robotizace pomáhá dělat mnohé náročné, stále se opakující činnosti efektivněji. Už v roce 1988 vydala česká kapela Laura a její tygři skladbu Mechanické piano, ve které se zpívá: “Dvacáté století, století robotů, bez práce koláče, robotizace, roboti dřou, roboti dřou, roboti dřou…“. Proč tedy o více než 30 let později nechceme bez práce koláče a raději dřeme jako roboti?

Je to logické, firmy si hlídají náklady na zaměstnance a ti se pak při zmínce o umělé inteligenci bojí o svoji práci. Zároveň ale nikdo robotickou dřinu nechce sám vykonávat, takže se nabízí přenechat ji strojům a robotům. A v mnoha odvětvích to už děláme. Například ve stavebnictví jsou zaměstnanci efektivní právě díky strojům. Ani samotní dělníci se dnes už o práci nebojí, alespoň ne kvůli strojům. Naopak, kdyby neměli k dispozici bagry a jeřáby, jejich práce by vypadala spíše jako otročina z dob faraonů než jako sofistikovaný obor, jakým je stavebnictví dnes. Možná by v takovém případě bylo na stavbách desetkrát nebo i stokrát více dělníků, ale stavební firmy by se musely vrátit k otrockým mzdám. A do takové práce by se asi nikdo nehrnul, takže by se u dálnic cedule se smajlíky „musíme to opravit“ nejspíš vyměnily za „musíme to zabalit“.

V kancelářích dřou

Sklony dřít jako roboti nemáme jen při manuálních činnostech, ale také v kancelářích. Je ale dobré si připomenout, že znamením dobře odvedené práce není to, že vás doma nepoznávají, protože v kanceláři už defacto i bydlíte. Často se snažíme každý den trhat rekordy v tom, kolik dokumentů stihneme napsat, přepsat, nebo naskenovat. Kolik mailů odeslat, kolik formulářů vyplnit… Z dlouhodobého hlediska nás ale všechny více zajímají rekordní obraty či zisky a k těm se pouhou dřinou dopracovává velice složitě.

Být skutečně produktivní a úspěšní znamená dělat práci chytře. Možná jste také měli na základní škole učitele matematiky, který vám zakazoval používat kalkulačku. Říkali jste si už tenkrát, že je nesmysl se namáhat, když máte nástroj, který vás k výsledku dostane mnohem rychleji? Máte mindset inovátora, ne podvodníka! K pochopení učiva je samozřejmě nutné zapojit hlavu, ale chtěli byste se takhle trápit, kdybyste museli každý den vše propočítávat s papírem a tužkou?

Stejné je to v kanceláři. Existuje nějaký důvod, abyste dělali vše ručně, když vám může pomoci umělá inteligence? Poctivá ruční práce je ceněná u řezbářů, pekařů či sládků. O tradičních českých fakturách, jako je dělávala babička, ale ještě nikdo neslyšel. Pokud vám s převedením faktur do digitální podoby pomůže umělá inteligence, nemůže se přeci nikdo zlobit.

Člověk vs. umělá inteligence

Někdo ale ze souboje člověka s umělou inteligencí přeci musí vyjít jako vítěz, ne? My si myslíme, že nemusí. Ani si nemyslíme, že by v dohledné době mohla umělá inteligence nahradit člověka. Podle statistik je méně než 5% pracovních pozic plně automatizovatelných.

Zdroj: McKinsey.com

Obavy o pracovní místa jsou poněkud předčasné. Měli bychom se naopak ptát, jak nám může umělá inteligence pomoci, abychom pracovali efektivněji. Kvalifikovanému pracovníkovi totiž dokáže ušetřit spoustu času, který lze věnovat něčemu užitečnějšímu a zajímavějšímu než je zpracování dat. Právě tato oblast nabízí obrovský potenciál pro zlepšení produktivity.

Člověk by se neměl snažit být robotem. Nemůže mu konkurovat v rychlosti zpracování požadavků, v paměti ani v přesnosti. Rutinní práci zpracuje umělá inteligence rychleji a na rozdíl od člověka se neunaví a neudělá chyby vyplývající z nepozornosti.

To dává člověku prostor pro inovaci, rozhodování a kreativní myšlení, které není umělé inteligenci vlastní. Automatizovat komplexní činnosti, které se neopakují, vlastně ani nejde. Využití umělé inteligence se zkrátka hodí na dřinu, která lidem většinou ani není po chuti. Ze stejného důvodu byly vynalezeny i počítače. Aby zjednodušily lidem práci. Doby, kdy jsme na první počítače nevěřícně koukali, jsou dávno pryč. Nyní je na čase osvojit si využití umělé inteligence tak, jako jsme si zvykli na počítače a chytré telefony.

Líbil se vám článek?
Sdílejte ho na sociálních sítích

Autor článku:

Daniel Bohuslav

Daniel Bohuslav

Marketing
Datum zveřejnění: 24.08.2020