Dušan Rak: Kromě sledování zvířat dodáváme i vlastní IoT sítě

Inženýr a biolog Dušan Rak je jedním ze zakladatelů značky Anitra. Zeptali jsme se ho na sledování zvířat i zkušenosti z vývoje nových zařízení.


Anitra funguje dva roky. Za tu dobu se ji povedlo získat slušné renomé mezi ornitology a navázat spolupráci s řadou odborných i obecně prospěšných organizací. V čem spočívá vaše řešení?

Zařízení, které jsme vyvinuli, je v podstatě obecný GPS-GSM logger, který díky solárnímu dobíjení funguje autonomně, a shromážděná data posílá zpátky majitelům. Naše řešení je samozřejmě možné dále upravovat a místo solárně dobíjeného akumulátoru nainstalovat větší jednorázové baterie, které mohou běžet bez nabíjení po celou dobu své životnosti.

Třeba i několik let?

Záleží vždy na velikosti baterie a intenzitě aktivit při sběru dat a komunikaci. Když ji umístíte řekněme na slona, může vážit třeba jeden kilogram a fungovat klidně dvacet let. Ale de facto je jedno, na co naši technologii použijete. Je možné ji zabudovat takřka do čehokoliv, co se alespoň občas ocitne v dosahu GSM sítě. Nejnáročnější je vybrat lehkou konstrukci tak, aby ji mohlo zvíře nést na zádech, aniž by ho výrazně omezovala. Pak už se dá zařízení opravdu umístit víceméně kamkoliv. Třeba i do obojku na srnu, kance nebo zubra.

Aktuálním tématem jsou hraboši…

Hraboši moc nemigrují, a navíc se pohybují pod zemí, proto by z jejich sledování GPS loggerem asi nevyplynulo nic zajímavého. Ale cestou obojku pro savce se rozhodně chceme vydat. Musím ale zdůraznit, že právě ptačí loggery považuji za prubířský kámen dalšího vývoje. Protože když nám zařízení fungují ve vzduchu, za letu a na velkou vzdálenost, budou s vysokou pravděpodobností fungovat i jinde. Každé zvíře má ale svůj specifický způsob instalace. U ptáků se jedná typicky o kroužky nebo batohy s popruhy na zádech. Na savce se dávají obojky, na velké opeřence se dají použít nákrčníky a na ještě větší třeba křídelní značky.

 

Od začátku jste se chtěli soustředit na sledování ptáků?

Telemetrické sledování zvířat je typicky zaměřené na jejich migraci, která je hodně zajímavá právě u ptáků, protože umějí létat a přesouvají se na značné vzdálenosti. Samozřejmě, migrují i jiná zvířata jako kopytníci nebo kytovci, ale obvykle buď pouze lokálně nebo naopak na velkých plochách mimo dosah GSM sítí. Migrace se může týkat i jiných zvířat, jako jsou netopýři nebo kobylky a motýli. Tyto druhy se ale musí řešit technologiemi na zcela jiném základě, než na který se soustředíme my s našimi GPS-GSM loggery. Naše zařízení by pro podobné účely bylo moc velké. Ptáci jsou z našeho pohledu ideální volbou.

Co logger zmenšit třeba do podoby podkožního čipu?

Čipy jako takové jsou obvykle pasivní, neozývají se samy od sebe a je potřeba je odečítat, když zvíře projde úsekem s příslušnou čtečkou. Existují i aktivní podkožní implantáty, třeba pro velryby nebo žraloky, ale ty jsou opět založeny na jiné technologii. V jejich případě se nedá použít GSM síť, protože ta na moři není k dispozici a pro zpětné získávání dat se proto využívá satelitní komunikace.

Jak velký problém je úhyn testovaných zvířat nebo třeba jejich napadení kvůli odlišnosti v podobě batůžku?

Testování prototypů má samo o sobě dvě roviny. První probíhá ve spolupráci se záchrannými stanicemi nebo zoologickými zahradami. Zařízení se v těchto případech instaluje dočasně a my se soustředíme na chování samotného zařízení a sledujeme, nakolik ovlivňuje život zvířete. Jestli je logger odolný, jestli zvířeti nevadí, případně co mu vadí, testujeme mechanickou odolnost proti vodě nebo výkalům a jestli není ovlivněno dobíjení. Vše samozřejmě probíhá tak, aby bylo zvíře co nejméně omezené.

Druhou úrovní je sledování vlivu telemetrického zařízení na sledovaná zvířata přímo v přírodě. Není prokázané, že by logger zvířatům nějak vadil během skupinové komunikace, úspěšně se množí a vyvádí mláďata. Jistým handicapem je samozřejmě váha zařízení, která může být omezujícím faktorem třeba při lovu, kdy se dotyčný jedinec prostě musí více snažit. Změní se jistě i jejich aerodynamika, proto se zařízení umísťují primárně na mladé ptáky, aby si zvykli už od raného mládí. Vyhodnocení, co je v jaké situaci ještě možno eticky použít, je pak z velké části odpovědností zákazníků a těch, kdo zařízení na divoká zvířata instalují.

Jsou pro loggery stanovena váhová omezení?

Vědecká komunita podobné otázky samozřejmě posuzuje velmi citlivě. Za etickou hranici je u ptáků považováno rozmezí tří až pěti procent hmotnosti živé váhy. Pochopitelně po zemi chodící zvířata nelétají a jsou také obvykle větší, proto u nich váhová hranice nemusí být vymezená tak ostře, ale u ptáků je poměrně jasně daná.

Jaká je vlastně cesta od prototypu loggeru k jeho sériové výrobě?

Od návrhu desky k výrobě funkčních kusů se vývoj počítá v řádu let. V případě nějaké zásadní inovace se typicky hovoří nejméně o dvou letech vývoje. Vzhledem k tomu, že Anitra vznikla před necelými dvěma lety, máme za sebou opravdu hodně práce.

Jak probíhá vývoj a samotná výroba?

Pro vývoj nových tvarů a modelů používáme 3D tiskárny. Prototypy i první kusy finálních tvarů vznikají v podstatě ruční výrobou. Pro větší série už musíme hledat možnosti, jak výrobu automatizovat. Samotnou elektronickou desku, která tvoří srdce zařízení, už dnes vyrábíme sériově.

Pomáhá vám propracovaná softwarová stránka vašeho řešení získat náskok před konkurencí?

Náš software má opět více úrovní. První složkou je software samotného zařízení, tedy firmware, který nejen posílá sesbíraná data, ale řeší i absenci slunečního světla, přelety nad územím, kde není potřebný GSM signál a další situace. Zázemí pro příjem a zpracování dat pak řeší naše webová platforma. Díky zázemí softwarové firmy máme jistě výhodu proti konkurenčním společnostem, které si musí podobné služby najímat nebo je řešit ad hoc. Proto jejich vývoj také obvykle končí u firmwaru a získaná data jen poskytnou pro vyexportování a zpracování v dalších nástrojích.

Čím se od konkurenčních řešení liší Anitra?

Právě tím, že s nasbíranými daty je možné dále pracovat ve webové aplikaci, která nabízí bohatou funkcionalitu. Platforma Anitra navíc umožňuje našim loggerům poskytovat i další pokročilé funkce, které nejsou dostupné u srovnatelných zařízení jiných značek.

Jaké funkce to jsou?

Na základě nasbíraných telemetrických dat nebo i ručně je možné vytvářet databázi POI, tedy bodů zájmů. Může se jednat o různé typy, třeba místa úhynů, migrační úzká hrdla, krmiště, shromaždiště nebo technické stavby jako jsou větrné elektrárny. Tato místa se pak dají loggerům poslat společně s instrukcemi, že se v jejich okolí mají chovat jinak než obvykle. Například, že mají častěji sbírat data. Naše aplikace dokáže nahradit řadu pokročilých GIS nástrojů, které je potřeba použít pro analýzu výstupů od konkurenčních firem. Ty tak už samy o sobě předpokládají jisté expertní znalosti na straně uživatelů. Naše aplikace umožňuje jednoduchou vizualizaci dat a pomocí dalších nadstaveb i jejich publikaci, dokonce i ve zjednodušených formách pro laičtější veřejnost. Naše výstupy je možné snadno použít i na vlastním webu, třeba ve formě interaktivní mapy. Data jsou zabezpečená i jistým znepřesněním či zpožděním, aby si vybrané jedince nemohl najít třeba nějaký pytlák nebo jiný škůdce.

Je Anitra aplikace přístupná i z mobilního telefonu?

Ano, je, i když zatím není optimalizovaná. Skutečnou mobilní aplikaci se chystáme spustit brzy.

Co dalšího váš software nabízí?

Je to třeba sada project management nástrojů, se kterými můžete vizualizovat data dodaná z našich, ale i z konkurenčních zařízení. Umíme průběžně aktualizovat naše i cizí data a uživatel, který vlastní loggery od různých firem, je všechna vidí v jednotném uživatelském prostředí. Navíc je může snadno sdílet se svými spolupracovníky a nastavovat jim různě specifikovaná přístupová práva. Tuto přidanou hodnotu žádná jiná firma nenabízí.

Jaká je cenová politika Anitry?

Webovou aplikaci nabízíme uživatelům (i mimo naše zákazníky) zdarma, abychom si vybudovali dobré jméno a ukázali, že jsme v technologiích napřed. Ochranářským organizacím ji nabízíme zdarma i s pokročilými formami automatizace. Díky tomu může instituce, která provozuje několik stovek loggerů po celém světě, zpřístupnit potřebná data široké síti jejich spolupracovníků. Ti pak mohou v případě potřeby zasáhnout. U hardwaru je naší politikou nabízet špičkovou funkcionalitu, výdrž a výkon v kombinaci s nebývalým komfortem konfigurace zařízení. Cenou se zatím spíše přizpůsobujeme trhu a aktuálně nabízíme zaváděcí ceny a slevy. Věřím, že jsme aktuálně na trhu nejlevnější dostupné řešení, a že se funkcionalitami můžeme směle měřit s absolutní špičkou.

Co řešení na zakázku? Říkal jste, že každý projekt je dost individuální…

Ano, naše výrobky dokážeme hardwarově i softwarově přizpůsobit potřebám zákazníka. Klientům poskytujeme expertní znalosti ve sledování a telemetrii zvířat i v oblasti jejich chování a biologie. Náš spolupracovník a světová kapacita v oboru telemetrie i biologie ptáků Lubomír Peške, dokáže fundovaně poradit například s odchytem konkrétních druhů, pomoci navrhnout výzkumný záměr, a poradit, na co se zaměřit, případně jaké technologie pro daný záměr nejlépe kombinovat. Pomoc nabízíme i v oblasti analýzy a zpracování získaných dat.

Máte nějaký příklad z praxe?

Dodáváme také produkt, kterému říkáme LonNet, a ten individuální aplikaci přímo vyžaduje. Umí totiž získávat data i v situacích, na které GPS-GSM technologie bud nestačí nebo je zbytečně nákladná. V případě lokálně se pohybujících zvířat nemá cenu sbírat data o migraci, ale můžeme sledovat jiné zajímavé faktory, jako jsou například tělesné funkce, směr pohybu daného zvířete nebo dokonce parametry inkubace vajec vysílačem implantovaným do umělého vajíčka. LoNet je dodáván jako síť která paralelně sbírá data ze všech zařízení v definované oblasti, což je systém označovaný odborně jako ostrovní. Tuto technologii považujeme za velmi vhodnou pro doplnění a diverzifikaci našeho portfolia.

Co si mám představit pod pojmem ostrovní systém? Opravdový ostrov?

Nemusí se jednat jen o ostrov, ale třeba i o park nebo rybník. Sledovací zařízení se dá zabudovat například do vajíčka, které může sledovat teplotu pomocí šesti teploměrů a podle směru, kterým se natáčí, vysílá průběžně údaje o zahřívání nebo ochlazování. Dokážeme tak sledovat inkubaci ptáků. Stejně tak můžeme použít teploměr pro měření vnitřní teploty hnízda, umíme nainstalovat detektor přítomnosti dospělého jedince nebo i elektronickou závoru, která spustí alarm, pokud na strom poleze někdo nepovolaný. Můžeme sbírat enviromentální údaje o počasí a dalších podmínkách. Toto řešení máme otestované a připravené ve fázi, kdy čekáme na konkrétní zadání klienta a jeho specifické potřeby. Naše bezdrátová komunikace je aktuálně založena na IoT síti LoRa, ale umíme použít jakoukoli z tradičních komunikačních nebo nových IoT technologií.

Více o aplikaci i zařízeních Anitra se dozvíte na oficiálním webu.

Autor: Jan Brychta


Dušan Rak je spolu s renomovaným ornitologem a odborníkem na telemetrii Lubomírem Peškem jedním ze zakladatelů společnosti Anitra.

V jedné osobě spojuje softwarového inženýra, biologa a projektového manažera, který se snaží posouvat produkty a služby značky Anitra kupředu.

Jak už to ve startupech bývá, Dušan má práce nad hlavu, takže pokud si chcete domluvit rozhovor či schůzku, raději si to dobře naplánujte.

Vyvíjíme software v Praze i v Plzni

Působíme na trhu od roku 2003, máme za sebou přes 1000 úspěšných projektů a neustále vyvíjíme nová řešení, která pomáhají firmám fungovat efektivněji a snáze dosáhnout svých cílů. Rádi usnadníme práci také Vám.

Zpět na blog

MEMOS Software s.r.o.

  • +420 222 560 345
  • Na Královce 31/4 Praha 10 - Vršovice
  • Číslo účtu:1306363001/5500
  • IČ:27093930
  • DIČ:CZ27093930
  • Zapsáno v OR ved. MěS oddíl C, vložka 95772